Můj místopis

Popis, fotografie a pár zajímavých informací o místech, která dobře znám nebo která jsem třeba viděla a navštívila poprvé.
je nejstarší upravená skalní terasa s pěknou vyhlídkou do údolí řeky Labe. Nalézá se asi 130 m vysoko nad řekou Labe u obce Labská Stráň v okrese Děčín. Přímo v blízkosti vyhlídky stojí restaurace - penzión stejného jména, který je stále v provozu.Z vyhlídkové terasy se otevírá nádherný výhled na údolí řeky i na výrazné okolní dominanty převážně na německé straně stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone, hřbet Schrammsteine. 

Terasa Belveder byla vybudována v letech 1701 -1711 tehdejšímmajitelem většiny pozemků v Českém Švýcarsku Františkem Clary-Aldringenem. Skálu nechal srovnat a vytvořit terasu, která byla později doplněna o umělý skalní otvor (salu terennu) naproti ve skále.
Konaly se zde různé odpočinkové aktivity, hudební a divadelní představení pro místní šlechtu, která se sem sjížděla z nedalekého Býnoveckého zámku. Se zámkem v Bynovci je vyhlídková terasa spojena od 19. století 4 km dlouhou kočárovou cestou po které dnes prochází červená turistická značka.
Po požáru bynoveckého zámku v roce 1790 šlechta ztratila o Belvedér zájem, o to častěji sem ale přicházeli místní obyvatelé i zvědaví návštěvníci Českého Švýcarska. A. Dittrich z Labské Stráně vyšel hostům vstříc a v roce 1841 tu postavil dřevěnou hospodu, kterou v letech 1888-9 nahradila nová kamenná restaurace s hostinskými pokoji. Místo se stalo dějištěm nejrůznějších lidových slavností, zábav a plesů. Po roce 1948 byl objekt upraven na podnikové rekreační středisko, nyní opět slouží cestovnímu ruchu jako příjemný penzion. Vyhlídka je oblíbeným místem pro pořádání svateb, dodnes slouží občas i k hudebním produkcím.

K terase vede několik možných cest, pěšky po červené ze Hřenska (15 km) nebo od přívozu v Dolním Žlebu po neznačené stezce, která později přechází v dobře zachovalou starou kamennou cestu. Z Belvederu dolů do labského údolí vedou také schody. Motoristé mohou přijet po silnici vedoucí z Hřenska či Děčína přes Janov a Arnoltice do obce Labská Stráň a dále až téměř k vyhlídce na parkoviště u penzionu Belvedér. 

Další fotografie zde
terasa_Belveder.JPG
pohled_z_terasy.JPG
penzion_Belveder.JPG
Červená rozhledna Tanečnice stojí na žulovém kopci v blízkosti obce Tomášov a asi 3 km od Mikulášovic v nadmořské výšce 598 metrů. Kopec je celý zalesněný, takže z dálky je vidět z rozhledny pouze stříška. Původně zde stála již ve 30.letech 19.století dřevěná vyměřovací 
věž. V roce 1885 pak zásluhou turistického spolku byla na místě vystavěna dřevěná rozhledna, kterou po osmnácti letech provozu zničila větrná bouře. Místo bylo oblíbeným výletním místem, a tak v roce 1904 za peněžní podpory hraběte Salma Reifferscheidta zadal turistický spolek místnímu staviteli Josefu Scholzemu postavit rozhlednu novou - kamennou. 28.5.1905 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po německém kancléři Bismarkovi. Jde osmibokou stavbu, která má masivní žulovou podezdívku, celkem 138 schodů a je vysoká 26 metrů. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů. Při opravách v 70.letech 20.století byla stavba zpevněna ocelovými pásy, které její původní vzhled narušují. Věž poskytuje široký kruhový výhled do kraje na Jizerské Hory a Krkonoše, České Středohoří, Labské pískovce a Sasko. Bohužel stavba rozhledny není příliš udržovaná, hlavně uvnitř stavby je dost špíny, zdi jsou oprýskané, padá omítka. Vstupné jsme neplatili žádné. 
Na vrcholu Tanečnice se nachází pramen v pětadvacetimetrové studni. Přímo u rozhledny stojí další budova, poměrně velká restaurace, kterou postavili v letech 1978-79. Restaurace je v provozu. 
Dřevěná rozhledna 1885-1903

Dřevěná rozhledna 1885-1903

Kamenná rozhledna 1905

Kamenná rozhledna 1905

Celkový pohled na věž

Celkový pohled na věž

Tanecnice_dnes_zezadu.JPG
Jirkov

Jirkov

Kostel sv. Jiljí a Městská věž
Ještě na začátku 20. století měl Jirkov 4 kostely. Hřbitovní kostel sv. Anny a evangelický kostel byly zbourány, židovská synagoga z roku 1840 slouží jako sběrna odpadových surovin a tak dnes jediním sakrálním objektem v Jirkově zůstal jen kostel sv. Jiljí.Ten stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300. Zbudován byl původně na opevněném ostrůvku v řece Běle a byl přístupný jen po mostě. V roce 1568 byl kostel nově postaven, původní části stavby se však dochovaly. Kolem roku 1748 byla na jeho jižní straně přistavěna Červenohrádecká kaple, v roce 1748 přibyla kaple sv. Jana Nepomuckého se samostatným vchodem z náměstí, dnes zazděným.
V roce 1516 uložil majitel panství Lorenz Glatz své dceři Anně a jejímu manželovi Šebestiánu z Veitmille ve své závěti, aby nechali u jirkovského kostela postavit věž. Základní kameny ke stavbě věže, přimknuté k severní straně kostela, byly však položeny až v roce 1540. Její výstavba trvala pět let a zpřístupněna byla až v roce 1582. Věž má 6 podlaží a je 29 m vysoká. Původně měla obranný charakter. V roce 1640 byl na věži instalován zvon. V roce 1862 získala věž ještě hodiny. V současnosti je Městská věž přístupná veřejnosti jako vyhlídka.

Jirkov
Kroniky se o zdejší lokalitě střídavě jako o Borku nebo Jurkově zmiňují v letech 1321 a 1337. Historické záznamy o osadě Jurkov poprvé bezpečně hovoří v roce 1352. Za upozornění stojí ještě jedna jirkovská zajímavost, kterou jsou Městské sklepy.
Z větší části zachované městské historické sklepy v Jirkově vznikaly v letech 1555 – 1595. Byly v pískovcovém pahorku hloubeny na příkaz majitele panství Kryštofa z Karlovic. Sklepy vznikly jako účinná ochrana majetku, listin a zboží proti živelným pohromám. Hlavním impulzem k tvorbě podzemí byl zřejmě ničivý požár v roce 1554. Velmi brzy se začalo sklepení používat k uskladňování a kvašení piva, které se v Jirkově vařilo od roku 1443. V době druhé světové války využívala sklepy jako úkryt německá armáda. Podobných důlní děl je v České republice pět, jirkovské podzemí je z nich nejstarší. Sklepy jsou cenné jak z geologického hlediska, tak z pohledu historiků. 
Sklepy měly původně až 150 oddělní. V první polovině 19. století došlo k jejich prvnímu většímu narušení, když nad jejich západní částí Jirkovští postavili velký měšťanský pivovar a zároveň se po stržení hradeb začalo město rozrůstat. I přesto až do května roku 2006,kdy byl na místě zbouraného pivovaru postaven hypermarket Tesco, valná většina podzemních prostor zůstala v nezměněné podobě. Postavením Tesca však došlo k úplné ztrátě jedné třetiny sklepů, a to té nejstarší.
Od roku 2004 byly sklepy odbornou firmou Speleo Semily sanovány, aby mohli být zpřístupněny. V roce 2007 byla otevřena trasa o délce 850 m pro veřejnost.

Vysoký Sněžník

Vysoký Sněžník

Nejrozsáhlejší stolová hora v Čechách, kterou najdete u Děčína. Se svojí výškou 723 metrů nad mořem je nejvyšším bodem v chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce. Od roku 1864, což bude brzy 150 let, zde stojí kamenná 33 m vysoká rozhledna, kterou zbudovali původně kvůli geografickým měřením. Pokud zdoláte jejích asi 156 schodů, za odměnu se vám naskytne nádherný výhled na Českosaské Švýcarsko, Lužické hory a České Středohoří. Při dobré viditelnosti můžete zahlédnout např. Ještěd nebo Drážďany. Není od věci vzít si s sebou dalekohled.
Další fotografie zde.
Jezdím léta, jednou, dvakrát za rok do Teplic v Čechách. Moje první cesta z vlakového nádraží míří do oblíbené cukrárny, která se nachází kousek od nádraží na Masarykově třídě, přímo naproti Hotelu de Saxe. Cukrárna je zřízena v jakési dřevěné přístavbě přilepené k velké budově, má prosklený strop a její přední část směrem do ulice se dá úplně otevřít. Zvenku to nevypadá moc vábně, ale když jste uvnitř cítíte se dobře. Dřevěné obklady a předěly, hezký stylový nábytek, svělo pronikající stropem i květiny způsobují, že tohle místo má atmosféru. Bohužel jeho potenciál neumí majitel využít. , podnik navíc nemá štít ani jméno a v nabídkách pro turisty ho nikde nenajdete. Nabízené dortíky a nápoje jsou chutné a čertvé, neliší se celkem od jiných cukráren ve městě. Horší je to s čistotou a hygienou. V počátcích mých návštěv a ještě před dvěma lety, bylo všechno v pořádku, letos už, například WC nevzbuzuje moc důvěry.

Nevím, jak moc je tento podnik navštěvován místními obyvateli či lázeňskými hosty, já tam bývám většinou brzy dopoledne a to jsou obsazeny jen dva nebo tři stolky. A tak doufám, že kavárna, která rozhodně patří k místnímu koloritu a příjemným občerstvovacím místům, přežije a že ji při mé příští návštěvě najdu opět otevřenou a zvoucí k odpočinku.  

kavarna_2005.JPG
kavarna1_2005.JPG
kavarna_2008.jpg
kavarna2_2005.JPG
s nebem zamračeným i slunečným má ulice zaplněné lidmi jen zpola. Blízkost vánoc přinutila obchodníky vystavit sváteční zboží a vyzdobit své stánky i obchody třpytivým pozlátkem. Praha na konci listopadu má svoje kouzlo, jako ostatně v každém čase, denním i nočním a v každém období ročním.

Celé webové album je zde.

Lucerna

Lucerna

Prašná brána

Prašná brána

Náměstí

Náměstí

Hotel Modrá růže

Hotel Modrá růže

Olešský rybník

Olešský rybník

Olešský rybník najdeme východně od obce Stará Oleška na potoku Olešnička, který pramení u Huntířova a ústí do říčky Kamenice v obci Janská. Je to velká vodní plocha, největší vodní nádrž v oblasti Labské pískovce, o rozloze 12 ha.
Rybník byl založen v roce 1471. V roce 1886 byl vypuštěn a okolní pozemky užívány jako louka. Pro vrchnost z luk plynul větší příjem než tomu bylo v případě rybníka. V roce 1905 se však podvolila žádosti nájemců luk a rozhodla se rybník v rozsahu poloviny původní plochy zase napustit.
V roce 1995 byla na rozloze 10,8 ha na západní části rybníka s přilehlou mokřadní loukou vyhlášena rezervace. Jedná se o jeden z nejzachovalejších mokřadů na území CHKO Labské pískovce a útočistě celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Můžeme se zde setkat s 25 druhy vážek.  Ve velmi silné populaci je zde skokan skřehotavý, ropucha obecná a užovka obojková. Pravidelně zde hnízdí labuť velká, potápka roháč, chřástal vodní, pochop rákosní, ale může se zde setkat i s rákosníkem velkým a volavkou popelavou.
Na severním břehu se nachází upravené koupaliště, písečná i travnatá pláž, kemp, chatový tábor, restaurace a půjčovny.

Další fotografie najdete zde.

Které ruční práce vás baví?

Pletení (6948 | 21%)
Háčkování (6738 | 20%)
Vyšívání (6702 | 20%)
Šití (6638 | 20%)
Jiné (6535 | 19%)
Kontakt: eva.haf@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one